Tři komety (Snílek)

 

Tři komety

Každý den začíná tak, jako končí

Sedím v okně a hledím ven

Slyším ruch města, v kterém se tančí

Venku je život jedině jeden

 

Záleží mi na tobě že zapomínám žít

To bych si tě ale také musel vůbec zasloužit

Záleží na tom? Ptáček už dozpíval

A kvítek lilie pomalu uvadal

Jelikož jsem tě já opravdu miloval

Ty mne však přeci jen o něco méně

A jenom mně to nebylo jasné

Přitom nás Marco od začátku varoval

 

Každý den začíná tak, jako končí

Usnul jsem na růžích a probudil se na trní

Zatímco město dál žije a tančí

Zavřu okno a otevřu každou ze svých skříní

 

Záleželo mi na tobě před třemi měsíci

A možná že vlastně i stále záleží

Proč jsi se vracel? Píšeme báseň

Vzpomínek šat jak ledová lázeň

A je to sisyfovské, že máme stejnou vášeň

Zmatený jako při Novém roce

Natáhnu k tobě obě své ruce

Odmítáš mě napodruhé, hořce stále stejná píseň

 

Každý den začíná tak, jako končí

Chytal jsem světlušky rukama ducha

Vidím je ve městě oba, jak tančí

Po dešti špendlíků blyští se duha

 

Říkám si, kdy už tohle skončí

Klečím před oknem a hledím ven

Slyším zpěv města, v kterém se tančí

Venku je život jedině jeden

 

Dva staré dopisy, pro vás oba

První je z Vánoc, druhý z jara

V prvním – ho prosím, ať se vrátí

V druhém – ho z lásky já odháním

Oba jsou u mě jako má snaha

Která tu leží – mrtvá a nahá

Proto se vydávám do nových končin

Kde večer v autě cizince skončím

Jsem na něm, i když jsem srdcem jinde

A když je hotovo, cítím jen prázdno

Jdu od něj, aniž bych cokoliv cítil

Právě jsem podvedl to, v co jsem věřil

Tři komety na obloze, která je teď nejjasnější

Všechny jsem měl skoro v dlani, teď je nebe nejprázdnější

Město mlčí, růže seschly, je to hanba veliká

Tu den končí a tu ráno zcela stejně začíná