Básník (Snílek)

 

Básník

Samozřejmě, že se o mě nezajímáš

Dělá to osud, abych měl o čem psát

Stojím vprostřed cesty, projede kočár

Hřebcovu hřívu zachvátí požár

Veze mě lesy, časy a hlasy

Zatímco mi v něm bělají vlasy

Potom mě vysadí uprostřed chaosu

Kde našel jsem smíření, teď najdu tam zkázu

 

Možná jsem zvrácený, tohle je román

O příběhu života, který tu hledám

 

Samozřejmě, že se na mě jenom divně koukáš

Měsíci, ty na obloze se tak zvláštně motáš

Píši verše nedobré a vinu házím na druhé

Když to poté nevyjde, tak to zkusím podruhé

Jsem vlastně pouze duch mrtvého těla

Které moje reputace zavraždit chtěla

Na kousek papíru své jméno napíši

Nechám ho tam v lese v malinké skrýši

 

Možná jsem zvrácený, tohle je román

O příběhu života, který si získám

 

Samozřejmě, že se kočár na cestě zpátky rozbil

A hřebec s ohnivou hřívou tady nikdy nebyl

Utekl do polí, běžím pšenicí spálenou

Měsíc se kutálí a praská mi v kolenou

Že jsem zvrácený, křičí tu vrány

Poutník se zastavil a srdce mi zlomil

Každý vlas na hlavě mi sníh zapálil

Babí léto dorazilo a na místě se rozplakalo

 

Spravil jsem to, napsal román

Poštou jsem ho nebi poslal

Ruku jsem dal za to všechno

Měsíc zvrácený má jasno

Samozřejmě, že je to tak

V skrýši čekám, co bude pak

 

Možná jsem zvrácený

Ale tohle je román